Napsali o nás

Gotic

Skalka (931 m) je nejvýchodnější vrchol Moravskoslezských Beskyd. Na vrcholu je turistická chata KČT a západně nedaleko je lyžařský areál Severka – Velký Polom. Na turistické chatě Skalka můžete nalézt útulné ubytování a vynikající domácí kuchyni, to vše v nádherném klidu uprostřed překrásné přírody. V prostorách chaty je k dispozici WI-FI připojení k internetu poskytované hostům bezplatně.

Vše o Beskydech

Na chatě Skalka se 11. až 12. února konají zvěřinové hody.

K dobrému jídlu bude vyhrávat muzika a k pití bude medové pivo.

Kdo chce vyrazit z Dolní Lomné, tak cesta zespodu od parkoviště až nahoru je krásně upravená rolbou, takže se stačí dobře obléci do mrazu a vyrazit. Ideální trasa je ale z Mostů u Jablunkova. Můžete využit skenované trasy našim portálem. Odkaz je zde :

Info Třinec

Doporučené turistické trasy

Nenáročná trasa:

  •  Třinec – Nýdek ( konečná autobusu Hluchová ) – Zimný ( osada ) – Filipka – zpátky po zelené značce do Nýdku

Středně náročné trasy:

  • Třinec – Bystřice nad Olší – V Pasekách – Filipka rozcestí – Filipka vrchol – zpátky Filipka rozcestí – Hrádek ve Slezku
  • Třinec Sosna – Jahodná – Pod Malým Ostrým – Za Kámen – Čantoryje chata – Velká Čantoryje – zpátky Za Kámen – Nýdek – celkem 17 km
  • Třinec – Oldřichovice – lanovkou na Javorový – Chata – Šindelná – Velký Lipový – Ropička – Kotař – Prašivá – Komorní Lhotka – z Oldřichovic celkem 24 km
  • Třinec – Oldřichovice – lanovkou na Javorový – Chata – Šindelná – Velký Lipový – Ropička – Pod Ropičkou – sedlo – Godula – Komorní Lhotka
  • Třinec – Mosty u Jablunkova – Studeničné – Gírová – Komorský Gruň – Hrčava – Trojmezí – Hrčava – z Mostů u Jablunkova celkem 16 km
  • Nýdek náměstí (výchozí červená turistická značka) – turistická chata Čantoryje – rozhledna na vrcholu Čantoryje – možno pokračovat na polskou stranu: Polana Stoklasica (Polsko, sáňkařská dráha, horní stanice lanovky z Ustroně-Pl) – zpět na vrchol Čantoryje – polská chata „Światowid“ – Beskydské sedlo – Nýdek (ubytování, restaurace, bus)

Náročnější trasa:

  • Třinec Sosna – Jahodná – Pod Malým Ostrým – Za Kámen – Čantoryje chata – Velká Čantoryje – Beskydské sedlo – Velký Sošov – Malý Stožek – Kolibiska – celkem 22 km
  • Třinec – Oldřichovice – lanovkou na Javorový – chata Slavíč – Kamenná chata na Velkém Polomu – chata Severka – chata Skalka – Mosty u Jablunkova ( vlak, bus ) – celkem 34 km

 

Horizont

MOSTY U JABLUNKOVA / Originální Mexickou noc aneb Tequila párty zažila chata Skalka. Nesla se v duchu tradičního brazilského bojového umění capoeira, v němž se snoubí boj, tanec, hudba a akrobacie. 

Capoeira je vyjádření svobody, cesta k rozvoji fyzické i psychické zdatnosti, síle a rovnováze. Kromě toho návštěvníkům nechybělo nic, co k Mexiku patří. Více v tištěném Horizontu.

Treking

Chata Skalka, Moravskoslezské Beskydy a levné ubytování

Turistická chata Skalka se nachází na hřebeni Moravskoslezských Beskyd (910 m). Nejsnadněji se na chatu Skalka dostaneme po červené turistické
značce ze železniční zastávky Mosty u Jablunkova směr Velký Polom (4 km), nebo po žluté turistické značce z Městské Lomné.

Krásná dřevěná chata Skalka, která po požáru před pár lety povstala jako Fénix z popela, může nabídnout celoroční ubytování, za vhodných podmínek je možný příjezd k chatě vlastním autem (parkoviště přímo u chaty). Od chaty vede řada turistických či cykloturistických tras, v zimě si na své přijdou i zdatnější běžkaři.

idnes.cz

Beskydy trápí extrémní sucho. Mizí prameny, horské chaty bojují o vodu

Extrémně suchý podzim i začátek zimy nepříjemně pociťují lidé v Beskydech. Ve vyšších oblastech hor totiž začíná mizet podzemní voda, vysychají prameny a studny. Na řadě míst tak už mají například některé horské chaty nedostatek vody.

Takový podzim a zimu skoro nikdo nepamatuje. Od srpna pořádně nezapršelo. „Prameny vysychají a my musíme vodu dovážet, abychom vůbec udrželi chatu v provozu,“ přibližoval nájemce chaty Skalka v Mostech u Jablunkova Josef Szotkowski.

„Přítok pramenů do studní je prostě tak malý, že nestačí pokrývat odběr v době, kdy je chata plná. O vánočních prázdninách jsme tu měli šedesát hostů a museli jsme vodu nahoru k chatě vyvážet v kontejnerech, abychom vůbec nějakou měli,“ líčil Szotkowski. „Naneštěstí se tam nedostanou s cisternou ani hasiči, takže jsme vodu museli vyvážet na vozíku za terénním autem.“

Nájemce chaty Skalka není ve svém trápení sám, podobné problémy mají i majitelé mnoha dalších chat v Beskydech.

„Naši hasiči museli vozit některým lidemvodu, vozila se i do rezervoárů,“ popisoval situaci ve slezských Beskydech jmenovec nájemce chaty na Skalce a starosta Mostů u Jablunkova Josef Szotkowski. „Naštěstí se nám v uplynulých letech podařilo posílit vrty, takže lidé napojeni na vodovod problémy s množstvím odebírané pitné vody nemají,“ dodal starosta.

Sucho ohrozilo i oblíbenou hospodu na trase na Lysou horu

Lidem ohroženým nedostatkem pitné vody pomáhají i zaměstnanci Severomoravských vodovodů a kanalizací. „V uplynulých týdnech jsme museli kvůli suchu navážet vodu do několika míst, včetně Jablunkovska,“ vysvětlila mluvčí SmVaK Eva Špirochová. „Lidé napojeni na naši vodovodní síť ale problémy nemají,“ dodala mluvčí.

Problémy se suchem tak mají především lidé odkázaní na vlastní studny. Pokud nemají jinou možnost než získávat vodu ze studní, musí při jejím šetření často hodně improvizovat. Bez výrazné snahy o šetření každé kapky vody by pravděpodobně už před několika týdny musela být uzavřena oblíbená hospoda U Veličků ležící na jedné z tras na Lysou horu.

„Voda ve studni mizela rychle, od srpna prakticky nepršelo,“ řekla majitelka známé hospody Romana Veličková. „Spotřebu vody jsme museli omezit, co jen šlo. Jídla jsme servírovali v umělohmotných talířích na jedno použití, do plastových kelímků se čepovalo i pivo. Byly to trochu spartánské podmínky, ale museli jsme to vydržet,“ dodala Romana Veličková.

Expert: Letošní rok je výjimečný, ale nejhorší máme za sebou

„Ta nejhorší sucha už máme za sebou, listopad a prosinec byly opravdu hodně extrémní,“ říká Tomáš Řehánek, vedoucí oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

„Sucha nejsou nijak výjimečná, většinou ale jen v srpnu a v září, letošní rok, kdy nepršelo až do prosince, je výjimečný. Majitelé studní si ale budou muset chvilku počkat, spodní vody se vždy pohybují s určitým zpožděním za tím, co se děje na povrchu,“ dodal.

Jeho slova potvrzuje i mluvčí společnosti Povodí Odry Čestmír Vlček. „Přehrady v Beskydech jsou hodně pod normálními stavy, ale srážky v posledních dnech pomohly pokles zastavit a hladiny přehrad nepatrně stoupají,“ uvedl Vlček. Ovšem ani při neúplné naplněnosti nehrozí žádné omezování v dodávkách pitné vody do vodovodů.

Cestování idnes

Hřebenovkou Beskyd po česko–slovenské hranici

Moravskoslezské Beskydy, to nejsou jen „profláklé“ lokality jako Radhošť, Pustevny a Lysá hora. Skvělé terény k pěknému přechodu nabízí také východní hřeben pohoří. Do nekonečných dálav se tu rozprostírají temné karpatské lesy, místy protkané jiskrnou mozaikou voňavých luk kolem ztracených samot.

Polomy Velkého Polomu

Ihned za nádražím v Mostech u Jablunkova červeně značená stezka přichystá návštěvníkům pravé horské přivítání: prudký výstup. Naštěstí přibližně v polovině stoupání vyvěrá osvěžující pramen, určitě chutnější než sebeluxusnější „welcome drink“.

Pokud se otočíte vzad, naskytne se vám pohled na protilehlý masiv Slezských Beskyd. Malebně položená chata Skalka oznamuje úspěšné zvládnutí náročnějšího úseku, o několik kroků dále se nalézá chata Severka. Osiřelé sjezdovky s kovovými konstrukcemi vleků nemusí nyní působit příliš harmonickým dojmem – negativní estetickou stránku ovšem trošku zlidšťuje fakt, že od horní stanice se otevírá rozhled daleko do beskydského podhůří.

Beskydy
Chata Skalka – první osvěžovna na cestě z Mostů u Jablunkova

Za blízkým hotelem Tetřev ale výdobytky civilizace rázem končí a o nějakém posezení na idylické zahrádce, s půllitrem chlazeného piva a překrásným výhledem na krajinu, si můžete několik dlouhých kilometrů nechat pouze zdát. Jedinou stopu činnosti člověka představují hraniční kameny a kaplička v průsmyku pod Muřinkovým vrchem. Se sluncem vyhřátou pasekou a studánkou chladné vody.

Pohodlná hřebenová trasa se nejprve vyšplhá na Velký Polom (1067 m), který současně tvoří nejvyšší bod hraničního hřebene. Kolem se rozprostírá věkovitý les: rozčepýřené smrky, jedle a buky zde svádí boj s vichřicemi i nánosy sněhu. Nezřídka mnohý z nich podlehne, ulomené větve a tlející padlé kmeny prakticky bez přerušení lemují cestu, místy působivá zátiší tvoří izolované pískovcové skalky.

Beskydy
Hraniční kámen na vrcholu Velkého Polomu

Na rozcestí pod jeho menším bratem – Malým Polomem – opustíme červenou a budeme chvíli pokračovat po modré.

Krajem šelem

Ubíráme-li se od Malého Polomu k Bílému kříži, můžeme se setkat s informační tabulkou, že procházíme územím, kde se vyskytují vzácné šelmy. Tady, v liduprázdném severovýchodním výběžku Beskyd, se opět neslyšně potulují vlci, možná právě sem občas zabloudí i medvěd.

Beskydy
Časné jaro v karpatském pralese

Na Bílém kříži se setkává několik přístupových cest jak z české, tak slovenské strany. Oblíbené letovisko, které v devadesátých letech minulého století chátralo, nyní znovu poskytuje turistům ubytovací a pohostinské služby.

Což takhle dát si antipartnerskou polívku?

Na Bílém kříži se opět napojíme na červenou – nejprve se ubírá romantickými partiemi nad vysokou pískovcovou skalní stěnou, posléze, nedaleko chaty Doroťanka, vyústí na komunikaci. Jestliže váš žaludek touží po chutném soustu – proč se tu chvíli nezdržet. Jídelní lístek např. výstižně inzeruje „Bramboráky přes celý talíř“ či pozoruhodnou „Antipartnerskou polévku“ na bázi česnečky, obohacené o olomoucké tvarůžky.

Alespoň se bude lépe šlapat dál, k průsmyku se silničním hraničním přechodem Bílá – Klokočov. Za ním dostává hřeben odlišný charakter: lesy ustupují a nahrazuje je, hlavně ze slovenské strany, mozaika luk. Díky nim je možné dohlédnout nejen k nejvyššímu vrcholu Beskyd – Lysé hoře, ale zejména daleko do Pováží.

Cestu vroubí skupinky rozptýlených horských usedlostí, které obvykle své názvy odvozují od jména rodu, který v nich původně hospodařil. Některé z dřevěnic slouží jako rekreační objekty,často však dodnes mají stálé obyvatele. Spojení s většími celky zajišťuje většinou prašná silnička.

Beerborec